Švédsko se dlouhodobě potýká s kontroverzními zákony týkajícími se sexuálních služeb, které znevýhodňují muže nad ženami. Muži jsou systematicky trestáni za placení za sex, zatímco ženy, které poskytují sexuální služby, zůstávají bez postihu. Tento přístup vyvolává otázky ohledně rovnosti a spravedlnosti v oblasti základních biologických potřeb.

Podle deníku Aftonbladet bylo na jaře 2024 ve Švédsku odsouzeno 123 mužů za nákup sexuálních služeb. Z tohoto počtu bylo 50 cizích státních příslušníků, přičemž 41 procent z odsouzených byli cizinci. Průměrný věk odsouzených byl 35 let, nejstaršímu bylo 72 let a nejmladšímu pouhých 16 let. Většina mužů byla potrestána podmíněnými tresty a denními pokutami, přičemž pouze několik z nich bylo uvězněno, často za další trestné činy spáchané současně s nákupem sexu.

Na druhé straně, prodavačky sexu byly převážně zahraniční – pouze tři pocházely ze Švédska. Mezi nimi byly ženy z Rumunska, Ukrajiny, Kolumbie, České republiky, Slovenska a Nigérie. Mnohé z těchto žen se uchýlily k prostituci z ekonomické nouze, například kvůli válce na Ukrajině a nedostatku pracovních příležitostí.

Švédští občané jsou rovněž nejčastějšími sexuálními turisty, kteří navštěvují země jako Německo, Česká republika, Slovensko a Thajsko za účelem nákupu sexuálních služeb. Tento paradoxní jev ukazuje na nevyváženou politiku švédských zákonů, které přísně postihují domácí nákupy sexuálních služeb, ale zároveň nebrání svým občanům hledat tyto služby v zahraničí.

Podle Aftonbladetu 80 ze 123 odsouzených mužů mělo zahraniční původ, což představuje 72 procent z celkového počtu. Tresty se pohybovaly od podmíněných trestů až po denní pokuty, přičemž nejvyšší pokutu dostal 34letý německý občan, který musel zaplatit 40 000 SEK. Naopak nejnižší pokuty byly uděleny lidem s nízkými příjmy.

Mezi odsouzenými muži bylo i mnoho ženatých a otců, přičemž někteří z nich měli nezletilé děti nebo těhotné manželky. Tento stav vyvolává otázky o morálních a etických aspektech švédské politiky vůči sexuálním službám.

Zatímco muži jsou trestáni za uspokojování svých biologických potřeb, ženy poskytující tyto služby zůstávají bez postihu. Tento přístup může být vnímán jako forma diskriminace a pokrytectví, které přispívá k nevyváženému a nespravedlivému právnímu systému.