Podle nejnovějších odhadů Ministerstva financí České republiky dojde v tomto roce k poklesu hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Tento pokles je mírně hlubší než bylo předpovídáno v srpnových predikcích, kde se očekával pokles o 0,2 procenta. Příští rok by měl ekonomický růst dosáhnout 1,9 procent, což je mírně méně než původní odhad 2,3 procenta.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že hlavními faktory ovlivňujícími tuto situaci jsou vysoká inflace a s tím spojené snižování spotřeby českých domácností. Světová situace zůstává nezměněna, ale nové riziko představuje napjatá situace mezi Hamásem a Izraelem a obecně nestabilita na Blízkém východě.
V roce 2023 se očekává, že inflace klesne na 3,3 procenta, což by mělo vést k postupnému nárůstu spotřeby domácností. Ministerstvo také očekává pozitivní dopad soukromých investic a růstu na exportních trzích. Konsolidační balíček má mít jen mírný dopad na ekonomický růst, ale přispěje k redukci inflačních tlaků.
Tato aktualizace přichází krátce po tom, co Česká národní banka zhoršila své ekonomické odhady, předpokládajíc pokles HDP o 0,4 procenta v letošním roce a růst o 1,2 procenta v příštím roce. Rozdíl v odhadech mezi Ministerstvem financí a ČNB spočívá zejména v očekáváních týkajících se spotřeby domácností a bilance zahraničního obchodu.
Podle Ministerstva financí jsou makroekonomické prognózy zatíženy vysokým stupněm nejistoty, zejména kvůli možnosti nahrazení dodávek zemního plynu a ropy z Ruska, a dalších rizik, jako je situace na Blízkém východě a nadhodnocení rezidenčních nemovitostí v ČR.