Poslední roky v České republice přinášejí nejenom vzestup ekonomiky, ale s tím spojený i prudký nárůst počtu nově vznikajících firem a živnostníků. V zemi, kde podnikání má klíčový význam pro hospodářský růst, je však paralelně zaznamenán i vzrůst nespokojenosti ve vztahu k bankovním institucím - konkrétně v oblasti zakládání firemních účtů.
Podněty pro tuto nespokojenost se zdají být zakotveny v přísných kontrolních procesech, které banky implementují vůči novým podnikatelským subjektům. Mnozí podnikatelé upozorňují na skutečnost, že Česká spořitelna - přední bankovní instituce v zemi - přebírá roli, která silně připomíná funkce finančních úřadů, policejních složek a dokonce i tajných služeb.
Problém vyplývá z rigorózního zkoumání, kterému jsou podnikatelé podrobeni při procesu otevírání firemních účtů. Vyžadování obchodních plánů, podrobného popisu podnikatelských záměrů, dokladů o obchodních partnerech, a dokonce i faktur u nově založených společností, je vnímáno jako nadměrná kontrola. Tato praxe nejenže komplikuje proces zahájení podnikání, ale implicitně také umožňuje České spořitelně vyvíjet vliv na to, kdo může v České republice podnikat, a kdo nikoliv.
Tato problematika si žádá hlubší zkoumání a dialog mezi všemi relevantními stranami - podnikateli, bankami, regulačními úřady a vládou. Zajištění, že start-upy a malé podniky nejsou zadušeny administrativou a že jejich cesta k úspěchu není bržděna bankovním sektorem, je klíčové pro budoucnost kreativního a prosperujícího podnikatelského prostředí v České republice.